Zdeněk Ondráček

Práce otce v SDH.

ne

Vadí mě jeho intriky, odloučenost od hasičské podstaty věci, vulgární vystupování soutěžících. Zatímco o nářadí pro požární sport je vzorně pečováno a spolyká nemalé finance, technika a prostředky určené pro zásah „leží v koutě.“

Ne. Těch komisí už je snad dost. Není to o práci komisí, ale konkretních lidí. Ať se komise dohodne na čemkoliv, když to „někdo“ neudělá, není to o ničem.

Těžko říci, pracoval jsem ve výkonném výboru ústředí SH ČMS, ale za úspěch to nepovažuji, spíš zkušenost. Snad absolvování tehdejšího dálkového studia školy v Bílých Poličanech a Střední odborné školy PO ve Frýdku-Místku.

Aby se hasiči zabývali opravdu hasičinou a ostatními aktivitami až poté. V hodně případech je to naopak. Neříkám že špatně, ale opravdový výcvik (za který se ukrývá i požární sport) v mnoha jednotkách „skomírá“, spíš neexistuje. Dále vystupování hasičů na veřejnosti, ustrojenost a kázeň. Takovéto myšlení „My jsme hasiči a kdo je víc?“ Viz bod 3.

Z nežijících Bohuslav Kopeček z Bučovic, z žijících ? Těžko říci. Myslím si, že pro samotnou hasičinu je významnější práce v SDH, než ve vyšších orgánech a takových lidí, kteří pracují obětavě na úseku PO v obci či ve městech ač v různých podmínkách je moc a ani je nemohu samozřejmě znát. Opravdu těžko říci, nechtěl bych někomu ublížit.

Aby jednotky dobrovolných hasičů byly opravdu jednotkami na svém místě a bylo na ně spolehnutí. V mnoha případech tomu samozřejmě je, ale je jich málo.

Koutný Vladimír

v.koutny@iol.cz

Trošku pokory před hodnotami, pevné nervy a trošku více přemýšlet.